MRSN 2008

Tak jak začít tenhle článek? O týhle akci ste už slyšely z tolika ruznejch mediálně provařenejch serverů, že pojmout tuhle "reportáž" jakkoliv konvečním způsobem by bylo jenom mrhání Vašim časem.
Popíšu vámto z pohledu mých očí, který teda po sobotní párty byly pekelně unavený a koukaly na ten svět tak nějak rozmazaně. Tim se předem očišťuju od jakýchkoliv obvinění z pošpinění cizýho jména, nebo čehokoliv jinýho.Ok, get ready.
Pro mě letošní Marosana začala až v sobotu, poněvadž sem se tenhle rok rozhodl nezávodit. Kolo je po celý sezóně docela v cracku, a co je hlavní, dva tejdny předcházející MRSN sem se proválel s virózou v posteli. S timhle pocitem a s přáním nenachladit se sem v sobotu dopoledne nastoupil ke Krotičovi do auta a vyjeli sme z Prague vísky směr Úpa. Cesta sype, v Boleslavi ňáký tesco, nakoupit havany a ňáký jídlo a za dvě hoďky už plácám Prochajdovi na parkovišti v Úpě high five. Ten se účastní už od čtvrtka, ale se zlomenou kličkou taky v pozici diváka. Jeho obří zásoby dávaj tušit, že večer bude nejenom alko šou. V pátek večer prej svym matrošem tak zindisponoval Matějě Charváta, že prej chudák v devět usnul u Maveho v káře. Mave asi hodinu před kvaldou čistí kazetu plastovým brčkem a zvrací. Páteční párty asi moc. Hehe.
Začíná kvalda. Kvalda končí. Výsledky jinde. Někteří letí dost, někteří méňe. PARTY. Po cestě ke stanu s Karlosem, Hermanem a Bubaakem havana cola 0,7...To jen tak pro začátek...posléze zjišťujem že máme hlad...bereme útokem hospodu u dolní stanice.Její jméno si nepamatuju, vím ale, že už nikdy víc. Jede si tam totiž kompletně retardovaná rodinka, která dokáže třeba přinést studenou polívku asi deset minut po tom co dojíte hlavní chod.To jen takovej malej warning. Párty se pomalu rozjíždí. Jalapenos - pohoda. Damjanova kapela - začíná hell. Lidí v pogu není moc, ale o to víc se snaží. Milhausv bahně. Házim Milhause přes plot. Milhaus na pódiu na sáňkách. Časová posloupnost nezaručena.
Celkovej dojem boží. Fakt se bavim. Každou chvíli se ocitám u venkovního baru, kde se kalení nejeví v tý zimě tak brutální. Ha zdání klame. Devíti panákovej maraton s Turkey a Beruškou. Díky vám za to. Potom už sem totálně desorientovanej. Venku ještě dávám panáka s jedním pánem. Frajer, přijel jako support svým dvěma synům a opravdu zněl hrdě, když se mi chlubil, že jeho starší ve kvaldě zajel čtvrtej flek. Tak to má vypadat. Díky za milou společnost, i když je mi trochu trapný že vůbec nevim o koho šlo. Možná zase příští rok.
V průběhu se vnitřní párty posouvá o další level...Všude bahno. Kluci od bahna, holky od bahna, já od bahna. Padám na zem. Letící ocelovej plot. Frajer jezdící na stolku od Redbullu. Zdá se mi to už příliš.Poslední obraz, kterej si pamatuju je jak z ňákýho bizarního filmu. Několik týpků chčije na Hečkovo Bentley, zatímco on s ohulenou muzikou uvnitř spí. Naštěstí někdy v tuhle chvíli, můj mozek říká dost. Říká dost a to znamená, že už Vám moc ze soboty nepovím.
Ráno se díky bohu probouzim ve správný chatě, když Heřman volá Karlosovi, ať de na start, že znova startujou všichni hobíci. Ty vole, nechápu nic. Karlos podle mě pořád eště dost, vzhledem k tomu, že si myslim, že sme šly do chaty společně, se oblíká do chráničů. Párkrát o něco zakopne a de na svah. RESPECT BRO! Já, opětovný koma. Budí mě spíkr. Sbírám se, koupelna out of order, MX. Kuchyně rozkopanej koš, WTF. Radši padám než příde ukrajinská domácí s AK.
Jako po vrstevnici se de docela dobře když má člověk kocovinu, ale kousek(asi 40m) stoupání ke Krotičovi s Lindou je nad moje síly. Trvá mi to snad 15 minut. Když k nim dojdu, je to pro mě jak pokoření K2. Ležim na sjezdovce a komatim. Přemejšlim o teorii příčiny a následku když se mi dělá špatně z minerálky. No jo no, těžká rána opilcova.
Když se ale koukneš kolem sebe, tak víš kdo byl včera partyboy a kdo ne. Lidi na kolech litaj jako zběsilý, registruju rozmazaný čmouhy. Kdo je ale moc je Majkl. Ty jo, ten den ve čtyři ráno ťuká číslo taxíku do zadního krytu telefonu a teď to tady drží tak hrozně u huby, že fakt čumim. Ze třetího místa v horní sekci hrozná stíhací jízda, aby dole obloukem od RedBullu proskočil těsně za Tatarkou na druhým místě. I'm impressed.Vyhlášení výsledků, Bohouš(ona) na bedně, balení a odjezd domů.
Ty jo co říct závěrem. Ikdyž mě teda fakt sralo, že sem kvůli nemoci nemoh startovat, tak sem si tuhle "multikultůrní" akci fakt užil. A jak sem na to tak koukal, tak spousta lidí kolem mě to viděla stejně. Až na to násilí, viď Majkle.:D Ne vážně všem kdo se podíleli na organizaci týhle akce patří velkej dík a řádná porce obdivu. Hlavně tobě Majkle. THX